Kotva na přístavišti v Bystrci je bílá. Ví to přinejmenším 65 žáků školy, kteří své odpovědi v březnovém kvízu vhodili do bedničky ve škole. Všem za účast děkujeme. K výhře, vylosované v přímém přenosu ve školním rozhlase v úterý 26. března, blahopřejeme slečně Julii Hofmanové z 5. A. kdo tentokrát nevyhrál, ať není smutný; další kvízovou otázku najde v nejbližším čísle klubového občasníku Krapák.

Základní škola Heyrovského 32 organizuje další z pravidelných sběrů papíru. Až bude peněz za starý papír dost, škola za ně, jak si přály děti, pořídí na chodby další stolní fotbálek nebo sedačku.

Balíky nebo svázané krabice je možné odkládat do kontejneru u průjezdu k dolní družině celodenně od úterý 2. dubna do pátku 8. dubna.

Děkujeme!

-in-

Výzva Darujte škole knihu, pomocí níž chce základní škola na Heyrovského 32 v Bystrci rozšířit školní knihovnu, slaví úspěch. Knih pro děti se sešla už víc než stovka.

„Díky výzvě jsme vybrali 107 knih. Všem dětem, rodičům a přátelům školy děkujeme,“ uvedla na stránkách školy ředitelka Ludmila Eliášová.

Knihu, obsahově přiměřenou čtenáři od 6 do 15 let, může škole darovat každý. Nemusí být ani nová.

„Kniha se stane součástí naší školní knihovny. Díky ní třeba získáme dalšího nadějného čtenáře a ukážeme mu, že svět není jen počítač a DVD,“ vysvětlila smysl akce Ludmila Eliášová. „Cílem akce je doplnit naši školní knihovnu o knihy, které povzbudí v dětech chuť ke čtení. Druhý cíl je dokázat jim, že kniha je ještě pro většinu lidí velmi podstatnou a neodmyslitelnou součástí života.“

Výzva Darujte škole knihu stále trvá. Knihy, které byste chtěli škole darovat, postačí poslat do školy po dítěti, přinést osobně nebo i doručit poštou. Do knihy můžete umístit i věnování nebo vepsat jiný vzkaz pro budoucí čtenáře.

Zdroj: zsheyrovskeho32brno.cz

Související

Darujte škole knihu
Stránky základní školy Heyrovského 32

Úřad městské části Brno-Bystrc zveřejnil na svých internetových stránkách výběrové řízení na stavební firmu, která provede rekonstrukci hygienického zázemí v základní škole Heyrovského 32. Stavební firmy mají své nabídky podat do 28. března 2013.

Rekonstruovat se mají dvoje toalety v prvním a druhém patře I. stupně a toalety v obou podlažích na II. stupni. Vymění se kanalizační a vodovodní potrubí. Budou instalovány závěsné WC mísy a umyvadla zapuštěná do odkládací plochy. Nové budou také vodovodní baterie, dlažba na podlaze, obklady stěn. Součástí rekonstrukce jsou rovněž doplňky – zásobníky na mýdlo a toaletní papír, zrcadla, odpadkové koše atd.

Kvůli požadavkům hygieniků bude upravena také dispozice hygienických zázemí. Na obou stupních vzniknou nová samostatná WC pro pedagogy. V každém podlaží budou nově také úklidové komory. Ty vzniknou na úkor vždy jedné kabinky dívčích toalet.

Podle návrhu smlouvy o dílo městská část chce, aby rekonstrukce začala 25. června a skončila nejpozději 19. srpna 2013. V návrhu smlouvy o dílo se radnice zavazuje předat stavební firmě prostory školy minimálně 7 pracovních dní před zahájením stavebních prací.

Nedá se předpokládat, že by škola byla v provozu bez záchodů, školní rok tak může skončit už o dva týdny dříve. Pro mnohé rodiče zejména mladších dětí to může být nepříjemný problém, pro děti naopak příjemná zpráva.

-hj-

Foto sitondesign.com
Podrobnosti výběrového řízení na www.bystrc.cz/verejne-zakazky.

Aktualizace

Ředitelka školy Ludmila Eliášová vylučuje, že by se školní rok kvůli rekonstrukci zkracoval o víc než maximálně čtyři dny. Nejpravděpodobněji však zkrácen nebude vůbec.

Související

Rodiče koupili zásobník na papír. Záchody opraví radnice
Michaela Lužová: Než se záchody opraví, budeme hledat provizorní řešení
Záchody radnici zajímají
Navrch huj, vespod fuj. Základní škola Heyrovského v Bystrci má potíže se záchody

Srdečně zveme všechny členy a příznivce Klubu rodičů na další pracovní setkání ve středu 13.března 2013 od 17 hod. v salonku cukrárny Smile na náměstí 28. dubna 40 v Bystrci (za kostelem).

Přijďte nám říct, co si o Klubu rodičů myslíte, co by podle vás měl a neměl dělat. Budeme rádi za jakýkoliv názor! Jestli vám čas nedovolí, můžete nám kdykoliv napsat na info@krap32.cz.

Za výbor Klubu rodičů vás zve Michaela Lužová, předsedkyně

Nový Krapák, nový kvíz, nové odměny! Ukažte, jak dobře znáte Bystrc a znovu vyhrajte! Tentokrát pro vás máme velmi záludnou, ošidnou, takřka slizce kluzkou… prostě takovou otázku. Jakou barvu má jedenáctimetrová kotva u přístaviště parníků na Brněnské přehradě?

Odpověď do 25. března 2013 vhoďte do bedničky u šaten nebo ji pošlete e-mailem na info@krap32.cz. Nezapomeňte uvést své jméno a třídu!

Jako obvykle v přímém přenosu školním rozhlasem vybereme ve ztřeštěném losování jednoho výherce a odměníme.

-hj-

foto kovovyrobabrno.cz

Související
Kvízová otázka v březnovém Krapáku na straně 4

V březnovém čísle občasníku Krapák se dozvíte o posledních realizovaných akcích, o tom, co se chystá ve škole i v Klubu a tentokrát se dostalo i na články dětí.

Zároveň vám chceme připomenout akci školy Darujte škole knihu. Škola uvítá do školní knihovny dary jakékoli vhodné knihy. Bližší informace najdete na webu školy nebo v článku na webu Klubu rodičů.

Viktor Lošťák
Klub rodičů a přátel ZŠ Heyrovského 32

Ke stažení
Krapák březen 2013 (pdf)

Související
Krapák prosinec 2012 (pdf)
Krapák listopad 2012 (pdf)
Krapák září 2012 (pdf)
Krapák duben 2012 (pdf)
Krapák únor 2012 (pdf)
Krapák leden 2012 (pdf)

Naše škola podporuje čtenářství všemi možnými způsoby. Proto bychom chtěli s Vaší pomocí založit školní knihovnu. Navážeme tak na rok starý projekt KNIHA DĚTEM, díky kterému nám do knihovny přibylo 46 knih v hodnotě 9 738 Kč.

Mimo tyto nové přírůstky však náš školní knihovní fond zestárl a my bychom jej rádi s Vaší pomocí obnovili a průběžně doplňovali.

Proto se obracíme na Vás. Máme dva cíle. Prvním cílem je doplnit naši školní knihovnu o knihy, které povzbudí v dětech chuť ke čtení. Druhý cíl je dokázat jim, že kniha je ještě pro většinu lidí velmi podstatnou a neodmyslitelnou součástí života.

Jak byste nám mohli pomoci? Úplně jednoduše. KUPTE KNIHU PODLE VAŠEHO VÝBĚRU, za pomoci knihkupce či podle vlastního rozhodnutí, A DARUJTE JI DO KNIHOVNY NAŠÍ ŠKOLY. Můžete darovat i dětské knihy, jejichž majitelé dospěli, a Vy pro tyto knihy nemáte už jiné využití.Knihy by měly být vhodné pro čtenáře od 6do 15 let.

Pokud chcete něco budoucím čtenářům vzkázat – např. co pro Vás kniha znamenala nebo vepsat věnování – napište vzkaz do knihy a nezapomeňte se podepsat. Knihy pošlete po dítěti do školy nebo doručte na adresu školy.

Kniha se stane součástí naší školní knihovny. Díky ní třeba získáme dalšího nadějného čtenáře a ukážeme mu, že svět není jen počítač a DVD.

Vaše jméno či název Vaší firmy samozřejmě zveřejníme na webových stránkách školy a ve školní knihovně. Výzva k darování knihy do školní knihovny potrvá od 1. března 2013 až do odvolání.

Zdroj: zsheyrovskeho32brno.cz

Věřím, že mnohé lidi občas navštíví nějaká originální myšlenka. Možná se dokonce odváží zatoužit ji zrealizovat. Jenže toužit po uskutečnění, snít o něčem, má ještě velmi daleko k činu. Lidé mají pocit, že něco tak výstředního udělat nemohou, protože by byli za exoty, protože oni sami přece světem nepohnou, názory většiny nezmění. Kvůli nim se události nestanou, armády se na pochod nedají… Přitom si často postesknou nad monotónní nudou a šedí každodenního života. Možná není nutné vše udělat, možná by pomohlo alespoň promluvit. Zhluboka se nadechnout a klidně od srdce říci: „Ano, toto chci…“

Předminulý týden jsem v Bystrckých novinách natrefil na zmínku o chystané akci Polární noc -2013°B. Zajásal jsem. Paráda! Lidské vědomí je závislé na kvantu a struktuře vstřebávaných informací. Jeho rozvoj souvisí s pamětí. Ta nám umožňuje s informacemi pracovat a tím tvořit sebe sama. Paměť ovlivňují emoce, lyrika všedního dne, autentické fantazie, schopnost hloubky prožitku i občasné zakoušení intenzivní jinakosti, která rozechvěje struny naší paměti a čím složitější chvění, čím více rozmanitých vlnek, tím více řádečků v knize. Máme kam psát, události lze uchopit a zaháčkovat, příběhy dávají smysl…

Slyšeli jste někdy zpívat přemrzlý led? Tajemné infrazvuky smršťující se a pukající masy ledu umocněné hloubkou noci. Ta představa mě dostala do kolen. Nádhera! Musím to zažít a se svou ženou i dětmi!!

Do fantazie pestrého světa okolo nás patří i názor mé ženy: „Ses zbláznil, ne! V zimě do stanu mě nikdo nedostane! A na přehradu už vůbec ne!“ Nezoufám, síly jsou vyrovnané, na mé straně stojí desetiletá dcera Helenka. O dva a půl roku starší Šárce připadá akce nudná.

Vše proběhne v noci ze soboty na neděli. V pátek v šest večer jsem konečně vygooglil kontakt na hlavního organizátora. A už mu volám. Překvapený hlas na druhém konci: „No, zatím jste první. Už jsem chtěl akci rozpustit. Jestli ale chcete takhle komorně, jen se mnou a dcerou-, proč ne?“ „Ale jasně, přece se nevzdáme.“ Odpovídám.

Jupíí, máme to v kapse Heli! Nemáme. V sobotu odpoledne volá z práce žena, abych nechal Helču doma, že venku poprchá, že se nachladíme a že pod námi praskne led a utopíme se, že nebude v noci spát. Snažím se pozorně argumentovat, vše v klidu rozebrat. Žádám o důvěru. Žena nakonec neodporuje, mlčí. Snad jsem ji přesvědčil, nevím. Dobrý pocit z vítězství nemám. Spacáky máme každý dva, karimatku buclatou tlouštici, led má dle městských strážníků 21 cm a je rozhodně bezpečný.

Konečně volá Viktor organizátor. Sraz v 19:00 hod.v hospodě U osla (nebo říkal 19:30? Jsem z úzkosti mé ženy nervózní a roztržitý). Je morální povinností emancipovaných odmítnout iracionální strach z neznámého? Kecy! Pravda a objektivita nejsou všechno. Nemohu se chovat jako diktátor pravdy. Ale mám se nechat utloukat iracionálními argumenty?

Po několikahodinovém lyžování za domem a stavění skokánků a sněhuláka honem domů usušit, najíst a napít se, sbalit věci a můžeme vyrazit. V hlavě mi stále hlodá červík pohybnosti. Tak rychle z domu, ať už jsou kostky vrženy.

Jdeme směrem k přístavišti. Jenže, kde ta hospoda je? Podle Viktorova popisu prý blízko. Podezřelý típek s velkým batohem a desetiletou holčičkou se zmateně motá okolo přístaviště a dotazuje se okolo-jdoucích na hospodu U osla. Nikdo takovou hospodu nezná. Až teprve dva vzájemně podpírající se občerstvenci nám radí vykašlat se na osla a raději zajít na pivo do hospody U vesla. To tak!! To tak?? Hmm, to tak špatný nápad není (jen bez těch individuí).

Jdeme „k veslu“ a skutečně, za malou chvíli se srážíme s vysmátým tatíkem s ještě větším batohem, než mám já a obrovským modrým pytlem v ruce. Kráčí s ním asi stejně stará holčička jak Helča. Viktor. Nejde ho přehlédnout. A už se hrne i s pytlem a batohem do dveří hospody. My za ním. V hospodě na nás koukají jako na Mikuláše v létě (možná spíš jako na osly). Asi ještě nikdy neviděli bystrcké polárníky v akci. Začínám chápat-, hospoda U osla.

Usazujeme se u stolu, dáváme něco k pití. Pozvolna se formují naše představy o tom, kam jdeme a co jsou to polární historky. Z radioaktivní vysočiny (Rožínka, Bystřice nad Pernštejnem a jiné) přitéká iniciační médium do naší přehrady. Před pár lety zde někdo vypustil želvy. V radioaktivním prostředí zrychlené evoluce došlo k vývoji prapodivných předpotopních želvích tvorů. Lovit se dají pouze v zimě na dírku. Už tuším, k čemu sebou Viktor vláčí ten veliký zlověstně vypadající pytel…

Po chvíli se ve dveřích objevuje další batoh a pod ním sympatická mamča s devítiletým synem. Děti se bleskově sčuchly. Možná pochopily, že jen ve smečce mohou polárníci přežít.

Něco po půl osmé konečně vstupujeme na led. Mokrého sněhu je stále přes 20 cm. „Heli, proč tak šontáš botami? Zvedej trochu nohy, nebo je budeš mít mokré!“ „Tatínku, já za to nemohu, jsou mi volné. Zapomněla jsem si do nich dát vložky.“ …na útěku se obtížně plánuje…

Po 400 metrech uprostřed přehrady rozbíjíme tábor. Šlapeme kolečko pro stany (někteří) a stavíme. Děti se divoce přetahují o čepice a stavějí sněhová zvířátka. Dozvídáme se o chystané invazi dvou novinářů z Rovnosti. Helenka jásá, i pro mě jsou to tvorové lákavě exotičtí, maminka polárnice propadá panice a strejda Viktor se pobaveně kření. Nějak mi připomíná Frantu Kocourka. Se strejdou Viktorem se nikdo nenudí…

Vaříme čaj, dochucujeme ovocnými destiláty a příjemně rozprávíme. Děti vtáhlo do sebe volání smečky, na rodiče nemají čas. Je 100% vlhkost vzduchu. Na bílou pláň sedá ruku v ruce černá noc a bílá mlha. Vše plave v šedém oparu. I rum v láhvi je šedý, stany jsou šedé, z tváří šedých polárníků svítí světle šedé oči. Přidáváme do šedého čaje o něco více šedého rumu. Trochu to pomáhá. Barvy se vracejí (a polárníci zvracejí). Ne, tak vážné to zase není. Všichni jsou v pohodě. Nikdo se nevrací. Naopak, šedou nocí přichází vysoký hubený osamělý šedý duch polárníka. Trochu nás zamrazí v zádech. Honem přidáváme do čaje ještě kapku šeďáka. A už se nám ve světle benzinového vařiče vybarvuje. Je to strejda Joe.

Asi o půl dvanácté jdeme spát. Helču jsem zaklínil mezi batohy aby nesjela z karimatky a do spacáku ji dal dvě prázdné petláhve. Ne, nemůžeme se probořit, ale polárníci to tak dělají…

O půlnoci se spouští středně silný vytrvalý déšť. Usínám zmožen šedým elementem. Prší prakticky celou noc. Jestli stoupne hladina, octneme se na kře ledové jako ten Běhounek. Už spím.

Po sedmé hodině se tábor probouzí k životu. Balíme stany a šťastně se vracíme rozbředlým sněhem do svých vyhřátých domovů. Děti jsou z akce nadšené. „Vidíš Heli a tohle všechno se událo taky kvůli tobě. Kdybys řekla ne, tihle báječní lidé by se zřejmě nesešli.

Text, foto: Petr Mazálek

Polární noc, táboření na zamrzlé přehradě pro děti a rodiče, uspořádal Klub rodičů a přátel ZŠ Heyrovského 32.

Související

Bystrcké polárníky ohrožovaly želvy a déšť
Bystrčtí polárníci přespali na ledě Brněnské přehrady (Rovnost)
Stránky Klubu rodičů
Polární noc bude!
Polární noc podruhé: -2013°B
Tomáš Přibyl: Přežil jsem Polární noc (2012)
Polárníky zahřála odvaha a nadšení (2012)

S prvním březnovým dnem startuje třetí ročník výtvarné soutěže pro děti ze ZŠ Heyrovského 32, letos na téma „Hrajeme si bez úrazu“. Technika je libovolná, soutěžní práce mohou jednotlivci i kolektivy odevzdávat  do 5. května. Porota bude hodnotit práce v kategorii jednotlivců a třídních kolektivů. Organizátoři chtějí soutěžní práce vystavit v závěru školního roku v rámci akce, která bude součástí celoměstské kampaně „Brněnské dny bez úrazu“.

Soutěž organizuje Klub rodičů a přátel ZŠ Heyrovského 32, o.s. společně se Základní školou Heyrovského. Ceny do soutěže věnuje Klub rodičů. Koordinátorkou soutěže je Alena Jankotová z Klubu rodičů. Autorkou plakátu letošního ročníku soutěže je Romana Sukeníková. Děkujeme.

Klub rodičů a přátel ZŠ Heyrovského 32 společně se základní školou Heyrosvkého vyhlašují třetí ročník výtvarné soutěže

Klub rodičů a přátel ZŠ Heyrovského 32 aZŠ Heyrovského 32 vyhlašuje jako součást projektu „Brněnské dny bez úrazu“ výtvarnou soutěž pro žáky a třídní kolektivy ZŠ Heyrovského 32 v Brně na téma

Hrajeme si bez úrazu

 Podmínky soutěže

• libovolná technika (kresba, malba, koláž, atd…)
• formát výkresu A3
• termín odevzdání do 5.5.2013 paní  vychovatelce Janouškové
• práce musí být na rubu označena: jménem autora, třídou, názvem díla

Soutěžní kategorie

• kategorie – 5 nejlepších obrázků žáků 1. stupně
• kategorie – 5 nejlepších obrázků žáků 2. stupně
• kategorie – soutěž mezi třídami v rámci jednoho ročníků (pouze osmá třída soutěží s třídami devátými)

Systém hodnocení tříd:

Z každého ročníku bude vybráno 11 nejhezčích obrázků. Třída, která bude mít v těchto 11 vybraných největší počet obrázků, vyhrává. Odevzdáním soutěžních prací za celou třídu, se žáci automaticky zařazují do soutěže jednotlivců.

Z každého stupně bude vyhlášeno 5 nejhezčích obrázků bez ohledu na ročník a třídu autora.

Doručením obrázku účastníci deklarují svůj závazek řídit se soutěžními pravidly. Současně tím vyslovují souhlas, že v případě získání výhry má pořadatel soutěže právo využít jejich osobních údajů pro reklamní a marketingové účely. Jména žáků vítězných prací mohou být uveřejněna v mediích a na internetu. Zaslané práce se nevracejí. Vyhlašovatel soutěže – Klub rodičů a přátel ZŠ Heyrovského 32 –  si vyhrazuje právo s odevzdanými výtvarnými díly volně disponovat a využít je pro publikační a jiné účely ve sdělovacích prostředcích, vystavovat je, nabídnout v aukci apod. Výherce není povinen výhru přijmout. Výhry nejsou vyměnitelné. Vymáhání výhry soudní cestou je vyloučeno. Výhru nelze směnit za hotovost. Pokud si výherce výhru nepřevezme nejpozději do 30 dnů od data uskutečnění výhry, možnost převzít výhru zaniká bez náhrady.

 ind

Ke stažení

Výtvarná soutěž 2013 – pravidla (.pdf)
Výtvarná soutěž 2013 – plakát A3 (.pdf)

Související

Výtvarná soutěž nejen o dorty začíná 2012
Krap na cestách: Porota rozhodla (2012)
Obrazem: Krap na cestách, vyhlášení výsledků soutěže (2012)
Výtvarná soutěž pro žáky ZŠ Heyrovského (2011)
Obrazem: Vyhlašování vítězů výtvarné soutěže (2011)
Obrázky z výtvarné soutěže (2011)

Zborcený plot u základní školy na Heyrovského 32 v Bystrci nakonec spraví firma, která jej stavěla.

S plotem kolem hřiště začaly problémy už krátce po dodávce.  Pracovníci školy trvali na tom, že příčinou, proč se pletivo bortí, je nevhodné, příliš křehké provedení, neodpovídající požadovanému účelu. Podle nich firma přehnaně šetřila na materiálu. Dodavatel však dlouho odmítal reklamaci uznat a škola tak musela vlastními silami plot stále opravovat. Nešlo přitom o malá poškození, oplocení hřiště se hroutilo na ploše desítek čtverečních metrů.

Nyní se však podařilo dosáhnout dohody.

„Dodavatel opraví plot na své náklady v rámci reklamace,“ potvrdil místostarosta Petr Fedor (TOP 09).

Hřiště u základní školy na Heyrovského ulici využívá nejen více než čtyři stovky žáků, ale stejně jako hřiště u ostatních škol v Bystrci je otevřeno i pro veřejnost.

-vl-, www.bystrcnik.cz

Související

Stránky ZŠ Heyrovského
Levně koupené – dvakrát placené?

Mínus dva tisíce a ještě třináct bystrckých stupňů slibovala Polární noc, akce Klubu rodičů ZŠ Heyrovského v Bystrci. Ze soboty na neděli při ní rodiče s dětmi přespali na zamrzlé brněnské přehradě.

Klub uspořádal Polární noc už podruhé. Zatímco loni přehrada na přelomu ledna a února zamrzlá nebyla, a tak se tábořilo u lesa, letos byla hladina pokrytá čtvrtmetrovou vrstvou ledu a dalšími několika centimetry sněhu. Odhodlaných polárníků se našlo nakonec devět, z toho čtyři děti. Nejmladšímu účastníkovi bylo devět let.

[Promítnout slideshow]

123►

Po krátké poradě v restauraci U Vesla se vydali táborníci ke středu přehrady, kde postavili stany.  Děti se nepodařilo vyděsit ani historkami o obrovských želvách, které zespodu škrábou zuby na led, cítíce kořist, ani jinými povídačkami, a tak si dlouho do noci místo spaní stavěly sněhuláky podivných tvarů. Dospělá část výpravy mezitím vařila čaj, v němž s postupující nocí stále rostl podíl alkoholu. Až teprve drobný déšť, který se spustil kolem půlnoci, zahnal táborníky do stanů.

„Bylo to dobrý, až na vodu ve stanu,“ zhodnotil ráno tábornickou akci Matyáš Jindra, nejmladší polárník.

A kolik vlastně je těch -2013 bystrckých stupňů? Jak se ukázalo, žádný velký mráz. Teploměr nad ránem naměřil jeden a půl stupně nad nulou. Po osmé už na místě tábora zůstal jen sešlapaný sníh a stateční polárníci se rozešli usušit do svých domovů.

-vl-

Související

Bystrčtí polárníci přespali na ledě Brněnské přehrady (Rovnost)
Polární noc bude!
Polární noc podruhé: -2013°B
Tomáš Přibyl: Přežil jsem Polární noc (2012)
Polárníky zahřála odvaha a nadšení (2012)

Polární noc, akce pro děti s rodiči, spočívající v přespání na zamrzlé Brněnské přehradě, se přece jen bude konat. I když se dlouho zdálo, že se žádní odvážlivci, odhodlání k mrazivému dobrodružství, nepřihlásí, nakonec se tři statečné děti našly a své rodiče přesvědčily.

Polární noc letos podruhé pořádá Klub rodičů a přátel ZŠ Heyrovského v Bystrci. První ročník se musel obejít bez zamrzlé přehrady, i tak si ale polárníci užili obstojného mrazu – děti přespaly ve stanech při mínus třinácti stupních. Letošní počasí tak mrazivé nabude, zato lze opravdu spát na praskajících krách zamrzlého jezera.

Polární noc 2013 se uskuteční v noci ze soboty 23. na 24. února. Kdo by se chtěl ještě přihlásit, nechť zavolá co nejdřív na telefon 604 761 154. Místo pro další polárníky se jistě ještě najde.

Související

Polární noc podruhé: -2013°B
Polární noc: Amundsen by mohl vyprávět (rady pro táborníky)
Polárníky zahřála odvaha a nadšení (Polární noc 2012)
Přežil jsem Polární noc (ročník 2012)
Stránky Klubu rodičů

Oblastní výstava výtvarných prací s názvem Kdo si hraje, nezlobí proběhne v bystrcké cukrárně Smile od 5. do 15. března. Žáci, navštěvující školní družiny, malovali, kreslili a kdovíco ještě na téma „školní družina v každém ročním období“.

Cukrárnu Smile najdete v Bystrci u kostela (náměstí 28. dubna 40, mapa). Vstup na výstavu je volný.

20.2.2013, aktualizováno: Omlouváme se všem, kteří se dnes chystali na pracovní schůzku. Z původně plánovaného termínu je přeložena na 13. března. Začátek ani místo setkání se nemění  – cukrárna Smile od 17 hod. Děkujeme za pochopení.

Srdečně zveme všechny členy a příznivce Klubu rodičů na další pracovní setkání ve středu 20. února 2013 od 17 hod. v salonku cukrárny Smile na náměstí 28. dubna 40 v Bystrci (za kostelem).

Za výbor Klubu rodičů se na viděnou těší

Michaela Lužová, předsedkyně

Dva tisíce a ještě třináct bystrckých stupňů pod nulou čeká na všechny dobrodruhy v sobotu 23. února. Klub rodičů a přátel ZŠ Heyrovského 32 přichystal pro odvážné děti z Bystrce a okolí druhý ročník Polární noci – táboření na zamrzlé hladině Brněnské přehrady.

Odvážné děti děti, přemluvte ustrašené rodiče! Mámy a tátové, ukažte svým dětem kus dobrodružství, na které nezapomenou! S pomocí a radou zkušených táborníků strávíte nezapomenutelnou noc pod hvězdami, za zvuků praskajících ker a houkání sov.

Co potřebujete? Spacák, karimatku, hrnek na čaj, odvahu, vhodný je i stan; pro děti dospělý doprovod.

Co získáte? Zážitek, na který budou vaše děti dlouho vzpomínat, čaje co vypijete a pro každého účastníka osvědčení pravého bystrckého polárníka.

Vstup na akci je volný, je však třeba se předem přihlásit (info@krap32.cz). Tábořit se bude v oblasti Kozí horky, pokud se účastníci nedohodnou jinak. Jestliže by přehrada rozmrzla nebo se účastníci dohodli, akce se přesune na jiné vhodné místo. Zážitky a fotografie z minulého ročníku bystrcké Polární noci najdete na v článcích Polárníky zahřála odvaha a nadšení a textu Tomáše Přibyla Přežil jsem Polární noc.

Související

Polární noc: Amundsen by mohl vyprávět (rady pro táborníky)
Polárníky zahřála odvaha a nadšení (Polární noc 2012)
Přežil jsem Polární noc (ročník 2012)
Stránky Klubu rodičů

Klub rodičů podal na rok 2013 dvě žádosti o dotace na městskou část Brno-Bystrc. Žádáme o příspěvek 10 tisíc korun na dokončení druhé etapy výstavby přírodní učebny-altánu a o stejnou částku na uskutečnění triády akcí pro rodiče s dětmi. O přidělení darů bude zastupitelstvo rozhodovat v únoru.

V úterý 27. 11. 2012 se žáci třídy 8.A a B, kteří navštěvují volitelný předmět základy žurnalistiky, zúčastnili programu v rámci projektu Příběhy bezpráví.

První hodinu zhlédli film Nikomu jsem neublížil o spolupracovnících StB. Žáci se divili, co všechno mohli agenti StB „práskat“ na své kamarády a svou rodinu. Tito lidé vypovídali, že se agenty stali ze strachu, opak je však pravdou. Od šedesátých let už nebyly praktiky StB tak kruté jako v letech padesátých. Agenty se spíše stali proto, že měli problémy se zákonem – autohavárie, převážení neproclených věcí přes hranice apod. Dostali na vybranou – buď vězení, nebo donášet na lidi kolem sebe. Většina se rozhodla pro druhou možnost.

Druhou skupinu tvořili lidé, kteří spolupracovali ze zištných důvodů.

Toto všechno víme díky panu Cibulkovi, který se krátce po zhroucení komunistického režimu dostal do archivu StB. Vše, co zjistil, začal vydávat v novinách Rudé krávo, což byla výsměšná obdoba názvu komunistických novin Rudé právo. Později na stejné téma napsal i knihu Archivy StB.

Druhou hodinu se slova ujal náš host, devadesátiletý pan Čapka. Vyprávěl nám o svém životě. Jeho vypravování  bylo velmi zajímavé. Ani jsme nemohli uvěřit tomu, co všechno prožil. Právě od něho jsme se dověděli, že většina lidí ve filmu nemluvila pravdu.

Pan Čapka nesouhlasil s komunistickým režimem a kvůli tomu se dostal s kamarády do vězení. Odtud je převezli do pracovních táborů, kde museli vykonávat fyzicky těžké práce, například v dolech.

Ne všichni útrapy přežili. Mezi ně patřil i otec pany Čapky. Maminka celou dobu doufala, že se jí syn vrátí. A přání se jí po nějaké době splnilo. V tu chvíli byla šťastná, ale už i vážně psychicky nemocná. Později se dostala do psychiatrické léčebny. Když nám pan Čapka vyprávěl o jejím konci, měl v očích slzy.

Nakonec  nám položil otázku, zda bychom se i my dokázali ozvat proti zlu. Upřímně – nevíme.

 Zpracovaly žákyně 8. tříd  Veronika Sladká, Kristýna Stainková a Žaneta Koudelková

Text vyjde v příštím čísle klubového zpravodaje Krapák. Za zaslání děkujeme paní učitelce Xaverové.