Sdílet
Polární noc: Amundsen by mohl vyprávět

3. 1. 2012 v 14.01

Na 27. ledna přichystal Klub rodičů a přátel, občanské sdružení působící při ZŠ Heyrovského 32 v Bystrci, Polární noc – dobrodružnou akci pro děti. V doprovodu rodičů mohou malí odvážlivci přespat na ledu Brněnské přehrady a získat tak osvědčení pravého bystrckého polárníka.

Na zdárný průběh Polární noci budou dohlížet, čaj vařit a zmrzlým nocležníkům pomáhat Egi a Viktor, zkušení táborníci. Pro všechny zájemce dnes vysvětlí, co je ke spaní na ledu třeba, co můžete v mrazivé noci očekávat a co budete pro účast v Polární noci potřebovat.

Hana: Pánové, představte se.

Viktor: Tamto je Egi, ten tomu všemu bude velet.

Egi: Co? Měli jsme představit sebe, ne ty mě.

Viktor: A já jsem Viktor, jeho přícmrda.

Hana: Přícmrda?

Viktor: Podržtaška, pomocník, přines-odnes.

Dobrá. Vy tedy budete dbát na to, aby děti na přehradě zažily dobrodružství, na které budou rádi vzpomínat, a neskončily v nemocnici s omrzlinami…

Egi: Počkejte, to si musíme hned vyjasnit. Organizátoři Polární noci za děti nepřebírají zodpovědnost. Každé dítě musí mít svůj dospělý doprovod, který mu zajistí vše potřebné, zejména vybavení. Není v našich silách opečovávat hordu dětí.

Viktor: Akce je určena pro děti s dospělým doprovodem. Rodiče, známí a podobně. My obstaráme místo na táboření, vařič, budeme lidem vařit čaj dle libosti a vyprávět děsivé historky. Účastníkům dáme diplomy. Ale zbytek musí sami.

Egi: Co by to taky bylo za dobrodružství, kdyby se o ně někdo pořád staral.

Hana: Co účastníci potřebují?

Egi: Především dobrý spacák a dostatečné oblečení. Kdo nemá přiměřeně tlustý spacák, může do sebe zastrčit dva tenčí, výrazně to pomůže. Nějakou rozumnou karimatku nebo nafukovačku. Když jsme se postarali o teplo shora, byla by hloupost ležet přímo na ledě, to není žádná hitparáda.

Viktor: Taky to jde, pro tvrďáka žádný problém.

Egi: Pak by také měli mít stan, i když pravý drsňák se obejde i bez něj.

Viktor: Třeba já, například.

Polární záře

Egi: Dostatečně tlustý spacák se pozná především podle váhy. Cokoli nad asi 1 600 gramů je dobré. Musí se také dát nahoře zatáhnout, otevřené dekové spacáky jsou nevhodné. Můžete je ale použít jako druhou vrstvu.

Nic dalšího už není v podstatě nutné. Z oblečení postačí cokoli, bude-li toho dostatečné množství a dokážete-li to na sebe najednou všechno dostat a ještě se nasoukat do spacáku. Rukavice, čepice, několikero ponožek. Delší věci na horní část těla, aby se vám neodhalovaly ledviny. A pokud nemáte přímo spacák se zateplovacím límcem, tak šátek nebo šálu na krk. Baterka se hodí při stavění stanu. Jinak asi nic.

Viktor: Chtěl bych zdůraznit…

Egi: Musíte také počítat s tím, že do ledu není prakticky možné zatloukat kolíky. Proto byste měli mít stan pokud možno samonosný, nebo vymyslet jiné řešení. Možná pár dvoustovek hřebíků na letmé přichycení šňůr, ale záleží na podmínkách. Ne aby nám to někdo provalil durch. Chceme naslouchat praskání ker v dáli, ne přímo pod námi.

Když bude sníh, lze stanové šňůry přivázat na něco vhodného, třeba batoh, a zasypat sněhem. Ovšem sníh být nemusí. A u toho batohu – řekl bych volnější, ne přesně na míru stanu. Beztak jako správní polárníci budou sušit stan doma v obýváku, pak je lepší ho tam ráno prostě volně nacpat, než jej důsledně balit v mrazu zkřehlými prsty.

Viktor: Chtěl bych zdůraznit, že jsem…

Egi: Vzhledem k začátku akce budou účastníci už po večeři a jídlo si s sebou žádné brát nemusí. Čaj zajistíme my.

Viktor: Sakra, chtěl jsem znovu zdůraznit, protože to prve zapadlo, že jako pravý krutý řízek budu spát pod širákem, ale tys mi to tím svým žvaněním úplně zakecal. Měla mě obdivovat a zas nic.

Hana: Jaké máte se spaním na sněhu a ledu zkušenosti? Kolikrát už jste něco takového podnikli?

Viktor: To už se ani spočítat nedá. Ne nadarmo mi říkají Ledovec. To proto, že jsem tak chladný a drsný.

Egi: Taky to už nespočítám, ale on hrozně lže. Nikdo mu nikdy neřekl Ledovec. Jestli nějak, tak mešuge.

Hana: Jaký bude průběh akce?

Egi: K večeru, v šest nebo v sedm, se sejdeme v jedné z otevřených restaurací na přístavišti. Zřejmě v nově otevřené hospodě U Kaluže, ale to ještě upřesníme. Asi hodinu posedíme, probereme detaily a k osmé bychom vyrazili. Předpokládáme spaní v oblasti Kozí horky, kam se přesuneme po ledu. Postavíme společně stany, nastartujeme vařiče a zhruba v devět bychom měli být nachystáni na spaní.

Viktor: A pak to přijde! Mráz! Praskání ker, útoky vlků, vytí sov, meteority, dobrodružství, nebezpečí, hrůza, boj o přežití!!!

Loď Terra Nova polárníka Roberta Falcona Scotta. Foto Herbert Ponting, 1910

Hana: Bude to opravdu tak dramatické?

Egi: No… Pro děti ano, ale upřímně, o nic vlastně nejde. S trochu obstojným vybavením vám nehrozí ani nepohodlí, natož nějaká skutečná újma. Ale dětem to nekažte, nechte je překonat „strašlivé nebezpečí“ a budou šťastné.

To jen tady Meš…, tedy vlastně Ledovec bude při případném následujícím ročníku líčit, jak ze spacáku střílel vlky a zakousl ledního medvěda, když mu došly náboje. Ledovcovi, ne medvědovi. Prosím vás, obdivujte ho trochu, vidíte, jak už se zase ošívá.

Viktor: Se neošívám. Něco mě svědí… tady vzadu…

Hana: Nechte si to! To je moje vzadu!

Viktor: A jo, no jo. Jsem se zamyslel.

Hana: Opravdu se nedá zmrznout? Při jaké nejnižší teplotě se bude Polární noc konat?

Egi: Směrem dolů teplota není nijak omezená. Když bude mínus dvacet, bude to báječné. Potíž budou dělat spíše teploty nad nulou. Kdyby nebyl led na přehradě dostatečně tlustý, nebo na něm stála voda, akci budeme muset asi zrušit. Vybrali jsme nejchladnější týden v roce na základě dlouhodobých teplotních průměrů, ale třeba v roce 2007 i tak byla přehrada bez ledu. V průměru bývá tou dobou v noci kolem mínus deseti.

Viktor: Zmrznout se opravdu nedá, to byste musela ležet na ledu nahá, a to vám nedovolíme. Ani nachlazení vám nehrozí, když se jen trochu solidně oblečete.

Egi: Přinejhorším můžete vždycky utéct, do nonstop restaurace na přístavišti je to sotva pár stovek metrů. Ale to by byla zbabělost a utíkat nebude proč.

Ještě k průběhu akce – ráno se vzbudíte podle vlastního uvážení, sbalíte věci, dostanete diplom a půjdete domů. Samozřejmě počkáme, až si zabalí poslední účastník a jistěže všem pomůžeme.

Lední medvěd

Hana: Už se na akci někdo přihlásil?

Egi: Předběžně máme tři dětské účastníky.

Viktor: Děti jsou odvážnější než rodiče. Spousta dětí by se přihlásila hned, ale zkazí jim to pohodlní rodiče. Místo aby byli rodiče rádi, že je jejich dítě plné nadšení a nebojí se, vymyslí si kvůli vlastní pohodlnosti milióny fiktivních nebezpečí a potíží.

Egi: Ale to tak úplně nevadí. Pravý polárník překoná nejen mráz, led a sníh, ale také se dokáže vypořádat se svými rodiči. Třeba takový Roald Amundsen, první člověk na jižním pólu. Ten by mohl vyprávět. Jeho maminka do něj pořád hučela – Roalde, kluku nezvedená, neloz do toho sněhu, dostaneš rýmu. Ale nedal se a vidíte to.

Viktor: Nebo Robert Scott.

Egi: Kuš, pitomče.

*

Ke stažení

Plakát – pozvánka na Polární noc (A3, PDF)

Související

Malé polárníky čeká těžký úkol. Přemluvit rodiče
Polární noc

Zanechte komentář


„Přátelství je součást lidského štěstí.“ Jan Werich