Sdílet
Petr Mazálek: Polární noc a upíří paradox

22. 2. 2015 v 20.57

Polární noc, přespání na zamrzlé Brněnské akce, je akce pro děti s rodiči pořádaná Klubem rodičů při ZŠ Heyrovského 32 v Bystrci. V sobotu 21. února proběhl už její třetí ročník. Protože přehrada tentokrát nezmrzla, stanovalo se u přístaviště Rokle. Své dojmy zapsal Petr Mazálek, jeden z účastníků.

*

Je sobota 21 února 2015. Začínají jarní prázdniny, dcery už mají každá svůj program. Na dnešní polární noc se tudíž nechystám. Raději beru před obědem „opalovací závětří“a výbavu na ryby, sedám na kolo a hurá na přehradu na své skryté místo pod skalkou.

V závětří sedím asi 1,5 hodiny do půli těla vysvlečený a nasávám energii. Sluneční paprsky bodají pod kůži léčivou hřejivou medicínu. Miluji předjarní slunění. Prostě paráda. Ryby nechytám. Přehrada je pod skalkou zamrzlá. Vykoupal bych se, ale nemám sebou sekeru…

10991560_10204814451393937_4902680456401592647_o

Po druhé hodině polední se přesunuji na řeku. Konečně první letošní ryby. Chytám dva štíhle stříbrné jelce proudníky a několik menších okounů. Jelce hned pouštím a když se chystám vypustit prvního okouna , najednou mě to napadlo…

Upíři… Z mnoha příběhů je dobře známo, že upíři jsou aktivní za úplňku. No jo, co ale dělají, když úplněk není ? Ještě, že máme google. Gogle ví všechno. Okolo novu (opak úplňku) se upíři stahují do polárních oblastí, aby tam vyvolávali halucinace zoufalým polárníkům, kteří si troufli vkročit do těchto člověku zapovězených oblastí. Krev sát nemohou, chybí jim měsíční energie. Dva až tři dny po novu se pomalu stahují od pólů zpět a jaksi ze setrvačnosti napadají halucinacemi různé takypolárníky, polopolárníky, případně noční konzumenty polárkových dortů.

Jo, a předevčírem byl nov a tuto noc se chystá Bystrcká polární noc. Musím Viktora varovat. Hned mu volám. Jenže čas dnes letí jako o víkendu, vždyť je půl osmé večer a polárníci už se dávno utábořili na přehradě u Rokle. Naštěstí mám kolo a okouny.

Proč okouny? Google ví všechno… Ze statistik zabývajících se polárníky vyplývá, že zpravidla přežívají výpravy vybavené palivem. Sepnulo? Oheň zřejmě ruší upíří síly, to je jasné. Polárníci zpravidla topí sobím nebo psím trusem. Znovu volám Viktorovi… Ne, soby sebou nemají. Naštěstí ale kdosi vzal kolii. Aby kolie dala hovínka na oheň, musí sníst ryby. Tak to polárníci dělají. Google ví všechno.

OLYMPUS DIGITAL CAMERAO čtvrt na devět jsem v Rokli. Ruce mám od svírání řídítek trošku zkřehlé. Polárníci mají oheň. Trošku se mi ulevilo. Pravda, velký a hřejivý zrovna není a výprava se hned vrhá na mé okouny v plastovém kyblíku a nalévá do mě divně chutnající, ale teplý čaj. A už se vezu s nimi. Polární halucinace jsou fakt hustý. Asi málo dřeva, nebo ten mydlinkový čaj? Krize. Kolie odmítá žrát okouny. Hovínka nebudou. Je to zlé. Viktor chce vyvolávat duchy. Já raději teplou duchnu. Kdosi chce z okounů udělat polívku. Všichni se o něco přou, každý každého podezírá. Zažívám pocit prozření. Už vím, proč na upíry platí dubový kůl natřený česnekem. Kamarád lesák mi kdysi vyprávěl, že silice v dubovém dřevě zvyšují krevní tlak. Česnek tlak snižuje. Je to jasný, upíři mají problém s kolísavým tlakem. Odhalil jsem jádro pudla (s kolií to nevyšlo). „Tak mě sakra poslouchejte!!“ Neposlouchá mě nikdo. Každý má svou konspirační teorií na všechno a na všechny. Každý se snaží dokázat svou pravdu a huláká ji na ty druhé, kteří ho ale vůbec nevnímají. Nebo vnímají jen to, co se jim hodí. Všichni jsme úplně zblblí. Dřeva ubývá…

Naneštěstí táboříme u přehrady a tak se někdy po 21:00 odcházíme s Viktorem, kdo ví proč, vykoupat. Upíři se nás patrně rozhodli utopit. Ještě, že se na polárních pláních zpravidla nezamrzlá vodní hladina nevyskytuje. A tak se upírům jejich improvizace vymyká ze zubů. Probralo nás to. Do 15 sekund jsme úplně čilí z vody venku. Na břehu jsem o cosi zakopl. Už chci sakrovat. Nesakruji, jásám!! Dřevo, příbřežní náplava. Je ho všude kolem spousta! Honem se oblékáme a v plných náručích nosíme a přikládáme na oheň.

OLYMPUS DIGITAL CAMERAA už se u sálajícího ohně probírají z halucinací polárníci. Patrně to je Hanka, kdo procitl jako první a zachránil z kotlíku šílených polárníků okouny. Ještě, že oheň prve skoro uhasínal. I tak jsou okouni pěkně dohřátí a div že Hanku nepokousali. Polévka se vařit nebude! Další z upířích lstí je odhalena. Vzpomínáte na pohádku Strach má velké oči, loupežníka Bujóna a čarodějnici Magy? Magy vařila také polévky. Želví, račí, zabijačkovou… Už chápete, po okouní polévce bychom se nejspíš ztratili v mikrosvětě. Místo očí bychom totiž měli mikroskopy jak Lukáš Pavlásek z reklamy na T-Mobile.

Před půlnocí moc upírů slábne. Okouny opatrně vypouštíme do přehrady. Viktor se sice potichu ptá, zda nejsou geneticky modifikovaní, no tentokrát jen žertem. Polárníci odcházejí do stanů. Já sedám na kolo. Domů to mám ještě dobrých 7-8 km a kopec mě čeká solidní.

Petr Mazálek

*

Petr se ve svém textu dopouští určité záměrné nepřesnosti. V deset večer se do přehrady nelezlo „kdo ví proč“, ale proto, že to on sám vyprovokoval. Že to není pravda? A kdo jediný měl ručník a plavky? Aha! Nicméně nápad to byl dobrý a tak se noční křest v přehradě stane asi tradiční součástí Polární noci.

Všem odvážným účastníků děkujeme za účast i za toleranci k místy poněkud chaotickému až absurdnímu průběhu celé akce. Příště se polepšíme.

Viktor Lošťák

 *

*

Související

Polární noc bude i když nemrzne
Dobrodružství pro velké i malé: Polární noc už potřetí
Polární noc potřetí
Petr Mazálek: Polární moc (noc) slůvka ano
Bystrcké polárníky ohrožovaly želvy a déšť
Bystrčtí polárníci přespali na ledě Brněnské přehrady (Rovnost)
Stránky Klubu rodičů
Polární noc bude!
Polární noc podruhé: -2013°B
Tomáš Přibyl: Přežil jsem Polární noc (2012)
Polárníky zahřála odvaha a nadšení (2012)

Zanechte komentář